BAVLNA VČERA A DNES
http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200110/so10a00e.asp
časopis 100+1, číslo vydání: 10/2001 ze dne 15. května 2001


Ve jménu bavlny se vedly války. Kvůli bavlně se dováželi do Ameriky otroci. Královna vláken si udržuje pozici i v záplavě moderních syntetických materiálů. Pro řadu zemí třetího světa je nejvýznamnějším vývozním artiklem.

Bavlník (Gossypium) je rod dvouděložných rostlin z čeledi bombakovitých, s velkými žlutými, později nachovými květy a tobolkami, ve kterých jsou semena porostlá dlouhým chmýřím. Na světě existuje asi sedmašedesát druhů, z nichž se pěstují především tři základní. Bavlník barbadoský, původem ze Střední Ameriky, poskytuje nejkvalitnější bavlnu, dále jsou to bavlník srstnatý a bavlník bylinný.

HISTORIE
Nejstarší známá příbuzná bavlníku existovala už v prehistorii. Byla to rostlina divoce rostoucí v tropickém pásmu, která dosahovala výšky až šesti metrů. V době, kdy ji člověk začal pěstovat, měla výšku pouze jeden až dva metry. Číňané znali bavlník již 2500 let př. n. l. Zemí, z níž se bavlník rozšířil do světa, je však pravděpodobně Indie. Někdy v šestnáctém století jej Arabové přivezli na Sicílii a na jih Pyrenejského poloostrova. Jeho pravý význam si Španělé uvědomili, až když se pod velením Hernána Cortése vylodili v Mexiku. Tamní národy, žijící v područí Aztéků, nejenže bavlník pěstovaly, ale byl používán rovněž jako symbol podřízenosti, či dokonce otroctví. Přinejmenším to vyplývá z Knihy poplatků a daní , která se jako jedna z mála zachránila před hispánskými dobyvateli. Píše se v ní, že poddaní museli Aztékům každoročně zaplatit kromě jiného asi šest milionů tun fazolí a kukuřice a milion balíků bavlny.

JIŽ STAŘÍ AZTÉKOVÉ...
Zpočátku se bavlna používala pouze na oděvy bohatých Aztéků. Aztékové také zavedli řemeslnou techniku zpracování tohoto přírodního materiálu, která se dodnes používá například v mexickém státě Guerrero. Spřádali ji na vřetenech o šíři třicet centimetrů. Vřeteny upevněnými na keramických deskách otáčeli rukou. Potom bavlnu impregnovali lidskou močí a napouštěli barvou. Zvolené barvy měly velký náboj symboliky. Modrá představovala obětování a červená krev. Jasně červený a modrý barevný tón získávali Aztékové z červce nopálového a indigovníku. Fialová barva pocházela z měkkýšů. Tkadleny vyšívaly na látku figury zvířat, geometrické motivy přímek a rostliny. Mužské sukénky a plášťové přikrývky bývaly bílé a kontrastovaly se zářivě barevnými ženskými košilemi. Dívky, které byly panny, šily černá obřadní roucha s umrlčími motivy: lebkami nebo zkříženými hnáty. Lidové vrstvy nosily hrubou látku utkanou z vláken agáve. Ve válečných dobách se z bavlny vyráběla prošívaná látka, která nadchla Španěly. Nahrazovali jí nepohodlné drátěné košile, protože silná látka dokonce lépe zachycovala šípy.

OBCHOD S BAVLNOU
Začátkem šestnáctého století začali aztéčtí obchodníci vyvážet bavlněné látky do dnešních amerických států Nové Mexiko a Arizona, kde ji měnili za tyrkysy. Samo pěstování bavlníku se do dnešních Spojených států dostalo až v sedmnáctém století z britských Antil. Evropský textilní trh ovládaly po dlouhou dobu vlna a len. Bavlna se začala do Anglie dovážet z evropského kontinentu v sedmnáctém století a po roce 1753 i z amerického státu Jižní Karolína. V roce 1764 byl v Anglii vynalezen stroj na předení, který odstartoval nástup bavlny jako konkurence vlny na místním trhu. Skutečně první velký náklad americké bavlny dorazil do přístavu Liverpool v roce 1784. O rok později vzniká první mechanická dílna na výrobu bavlněných látek a v roce 1793 se v USA začíná používat stroj na odzrňování semen.

PLANTÁŽE A OTROCTVÍ
Důsledky zvýšeného zájmu o bavlnu se daly očekávat jak v zemi pěstující bavlnu, tak v zemi, která ji zpracovávala. Američtí Indiáni však těžkou zemědělskou práci odmítali. Farmářům v USA zbývali na obdělávání polí a sklizeň bavlny černoši. Silný impulz dostává otroctví. Pěstování bavlníku není náročné, ale sklizeň je doslova nevolnickou prací. Výsledkem těžkého fyzického snažení je balík pěti až deseti tisíc chomáčů, z nichž každý obsahuje na deset tisíc bavlněných vláken. Uvnitř se skrývá asi třicet semen. Práce černochů spočívala ve sběru chomáčů a ručním odstranění semen. Pěstování bavlníku vyžadovalo velké plochy polí. Proto v Jižní Karolíně vytvořil Anthony Ashley Cooper, vévoda z Shaftesbury, systém plantáží a zavedl titul velkostatkář. Na plantážích se nejprve pěstoval tabák, později rýže a nakonec bavlna. Vzor plantážnictví z Jižní Karolíny převzaly iGeorgie a Alabama. Roku 1790 a poté v roce 1800 došlo ve Spojených státech ke dvěma pokusům o založení významnějších textilních továren. Oba ztroskotaly. Teprve za pětačtyřicet let vznikla továrna v Horse Valley v Jižní Karolíně. Tehdy už také existovala továrna Elkin Cotton Mill, která zpracovávala jak vlnu, tak bavlnu. Na severu, kde bylo otroctví zrušeno, se situace vyvíjela jinak. V roce 1810 Francis Cabot Lowell z Massachusetts navštívil Anglii a vrátil se nadšen tamními textilními manufakturami na zpracování bavlny. Zavrhl systém tkaní podomácku a ve Walthamu postavil malou textilní továrnu.

SVĚT V BAVLNCE
Začátkem dvacátého století se z bavlny vyrábělo osmdesát procent všech látek používaných ve světě. V Číně se od osmnáctého století bavlnou podšívaly boty a vyráběly se z ní prošívané látky, šátky, sáčky, tašky a obvazový materiál. Začátkem devatenáctého století spotřebovali Číňané kolem tří metrů bavlny na osobu a rok. Na indický subkontinent se bavlník dostal (nebo snad vrátil) z Anglie. Bavlna se stala tamní královnou textilu. Její šíření provázel vznik řady zvyků, z nichž se mnohé dodržují dodnes. Až do čtrnácti let se například děti oblékají pouze do bavlny. Nejlevnější model tradičního ženského sárí je vyroben z jediného kusu bavlněné látky, který je více než metr široký a pětkrát delší. V mnoha případech se přidává ještě další metr bavlněné tkaniny, z níž se šije blůza. Na zhotovení perského, cejlonského a pákistánského sárí je zapotřebí ještě větší množství látky, do níž ženy skrývají i hlavu. Sám Mahátma Gándhí byl bezvýhradným stoupencem bavlněného oblečení. Po studiích v Londýně, kde nosil přepychové obleky a cylindr, se přes Jihoafrickou republiku vrátil do Indie a obleky nahradil bavlněnou tunikou.

ZPRACOVÁNÍ
Dnes jsou hlavními zeměmi pěstujícími bavlník podle pořadí Čína, Spojené státy, Indie, Pákistán, Uzbekistán, Brazílie, Turecko, Austrálie, Turkmenistán, Egypt, Mexiko a Súdán. Nejjemnější je bavlník egyptský, jehož bavlna se používá k výrobě spodního prádla a košilí. Následuje střední typ, pěstovaný v Severní Americe, a typ nejhrubší bavlny, používaný na výrobu triček, koberců, záclon a přikrývek. Od okamžiku, kdy je bavlna sklizena z polí, až do okamžiku, kdy jde na trh, prochází pětifázovým zpracovatelským procesem - předením, tkaním, bělením, barvením a potiskováním. Bavlněné látky připravené k prodeji se soustřeďují na několik hlavních trhů. Ve Spojených státech je to New York, New Orleans a Memphis, v Egyptě Alexandrie, v Evropě britský Liverpool a německé Brémy a v Asii Hongkong.

ZROD UMĚLÝCH VLÁKEN
Velkou konkurencí se pro bavlnu staly moderní textilní materiály, jako je rajon, acetáty a další syntetická vlákna. Stále se však prodává více bavlny než vlny, která tvoří pouhá čtyři procenta na světovém trhu s textilem. Bavlna dnes představuje padesát procent všech tkanin, které se na světě prodávají, přestože významné bavlnářské oblasti, především americké a africké, svůj věhlas již ztratily.

BAREVNÁ BAVLNA
Pro společnost Fox Fibre bavlna nezáří jen bílou, ale i jinými barvami. Tomuto šlechtitelskému úspěchu a jeho tvůrkyni, Američance Sally Foxové, se podařilo posunout bavlnářský průmysl o další krok dopředu. Široký sortiment, džínami počínaje a lněným povlečením konče, dnes už vzniká v přírodních zelených a béžovohnědých tónech bez barvení. Barevná bavlna není nic nového pod sluncem. Po dlouhou dobu se o její vyšlechtění snažily pěstitelské země, aby získaly zbraň v boji proti snižování zájmu o tuto komoditu. Až donedávna bylo získané vlákno příliš krátké a slabé a nebylo možné je zpracovávat na moderních tkalcovských stavech, čímž klesala produktivita plantáže. V roce 1982 začala entomoložka Sally Foxová experimentovat s genetickým křížením různých bavlníků a za šest let se jí podařilo vypěstovat hnědou odrůdu, jejíž vlákno se na stavech netrhalo. Za další rok Foxová založila společnost Natural Cotton Colours. V roce 1992 dosáhla sklizeň pro Fox Fibre jedné a půl tuny a dnes společnost vykazuje zisk přes šest milionů dolarů ročně. Osmdesát procent této bavlny, již pěstují farmáři, kteří mají smlouvu s Natural Cotton Company, roste na bavlnících, které nepotřebují žádné chemické prostředky. Bavlnu ani není třeba namáčet v louhu. Tímto úspěchem pokusy neskončily. Genetická laboratoř Sally Foxové v arizonském Wickenburgu pokračuje v práci a v brzké době chce získat odrůdy bavlny dalších barev - žluté, oranžové, zelené a modrozelené.

GEO, Madrid