První jarní víkend roku 2003


Sluníčko už krásně hřeje, všechno se začíná probouzet k novému životu...

Přibývá krásných kvítků...

Pučí i černý bez...

Z loňského listí vykukují nové lístky lesních jahod...

Jenom dub si ještě stále drží své staré a už hodně seschlé loňské listí. Je to zvláštní strom - celou zimu nám svým seschlým listím alespoň vzdáleně připomíná, jaké to bylo v létě a na podzim a často na něj proto hledím v zimě se zalíbením. Avšak na jaře, když už se všechno probudí k novému životu a stromy i keře se zazelenají novými lístky, si dub stále drží své loňské listí a trvá mu dlouho, než se také probudí do jara...

Na tomto snímku můžete vidět něco opravdu mimořádného. Jarní sluníčko vylákalo z úkrytu i hejkala. Usadil se zády ke mě na starém pařezu a vyhřívá se. Mrzí mě, že je obrázek tak nakvalitní, ale musel jsem fotit teleobjektivem proti světlu a třásla se mi trochu ruka. Aby take ne, že? Vidět hejkala ve dne, to se jen tak nepoštěstí. I přesto je ale na obrázku dobře vidět jeho shrbené tělo a skloněná hlava s bujnou kšticí vlasů, připomínajících uschlou trávu.