Feuilleton - O předpovídání počasí
Zdroj: časopis "Česká flora", ročník 1, z r. 1893

Obezřetný pozorovatel nachází v přírodě jistá znamení, dle kterých s velikou jistotu lze souditi na příští počasí. Tak na příklad lze s jistotou souditi na blízkost deště, když počíná vzduch býti vlhkým. 0 tomto stavu vzduchu můžeme se přesvědčiti nejen hygrometrem, nýbrž mnohými ještě předměty, na nichž přibývající vlhkosť vzduchu jest patrna. Struny hudebních nástrojů povolí, sůl mokvá, kamenné zdi se potí, vlněný šat zvlhne i v suché místnosti, papír ztrácí napnutí. Tyto a podobné jsou úkazy, že vzduch vodní výpary již nesnese a jsou příznaky brzkého deště a v zimě oblevy.

Blízkosť deště značí kromě toho výpary z lesů, lpění jisker na nádobí při vaření, silné výpary světnic, stok a močálů, jakož i zvláštní úkaz, že vzdálené hory a lesy se nám zdají bližšími, zahalení vysokých vrchův oblaky, jakož i jestliže slunce a měsíc při východu nebo západu, většími se zdají. Když slunce při východu nebo západu jest bělavo, značí to nestálé počasí, je-li rudo, nastavá pěkný den. Jestliže ranní mlha se nese do výse, značí to mokré počasí, neboť pravidelně vrací se také mlhy třetího dne co déšť. Padání mlhy naopak znamená pěkné počasí.

Když jemné bílé páry na obloze, tak zvaná peřivá oblaka v modro se ztrácejí, jest to znamením, že v několika dnech bude pršeti, pakli se tato oblaka rozbíhají v dlouhé ostré pruhy, následuje vítr s té strany, kam konce pruhů směřují. Hromadná oblaka značí jasné počasí. Když jednotlivá skupení oblak, která se z rána tvoří, ponenáhlu vzrůstají, k polednímu mizejí a k večeru úplně se ztrácejí, lze očekávati stálé jasné počasí. Naopak předpovídají děšť, když neustále vzrůstají a ještě k večeru se objevují, poněvadž zmenšování se oblak vůbec značí jasné, zvětšování nestálé počasí.

Mezi živočišstvem jest dosti takových proroků známo - a proroctví jejich v lidu hojné víry požívá: jako silné skřehotání žab předpovídá déšť, tak vylézání žáby rosničky na vrch listí, silné bzučení a citlivější štípání much předpovídá déšť anebo bouřku; objevení se střízlíka, straky a kvíčaly poblíž obydlí lidských zimu; hryže-li pes trávu, očekává se déšť. Nejznamější snad jest pavouk křižák a všichni jeho druzi. - Když hojně vylézají na okraj sítí svých, bývá pěkně, schovají-li se do koutka, jest očekávati - nečas.

Zajímavá snad bude mnohému anekdota o slavném anglickém učenci, přírodozpytci Newtonovi. Jednoho pěkného dne procházel se v lehkém obleku v polích, přesvěčen jsa dle barometru, větrův a oblohy, že jest povětrnosť jistá. Dal se tuto do řeči s ovčákem pasoucím - a dle obyčejného počátku veškerých rozmluv počali o povětrnosti. Newton ujišťoval, že bude krásně, ale ovčák najisto předpovídal déšť. Rozešli se a milý pan Newton pořádně promokl. Divil se tomu, jak jednoduchý ovčák mohl tak určitě věděti, že bude pršeti - a při prvním setkaní se s ním vyptal se ho na to. "Pozoruji svého cápa (kozla)," odpověděl ovčák, "pase-li se proti větru, jest jistá, stálá, pěkná povětrnosť, pase-li se však po větru - jest jistý déšť."

A tak mají zkušení jednoduší venkované neomylnější proroky povětrnosti nežli učenci s celým svým krámem tlakoměrův a teploměrů.

Méně známy jsou rostliny jako zvěstovatelky časů deštivých nebo pěkných - proto zde uvádíme některé z delších pozorování uznaných pravidel:

Nejznámější je zralé semeno čapího nosu (geranium), které při blížící se vlhkosti se kroutí; svlačec (convolvulus arvensis) a drchnička polní (anagalis arvensis) rozšiřují své květy, když se blíží mokrá povětrnosť, kdežto druhy jetelové listy stahují, když se bouřka blíží. Hvězdnice (stellaria media), blíží-li se jasné počasí, vztyčuje o deváté hodině své květy, rozvine své listy a zůstane tak až do poledne; má-li pršeti, jest tatáž rostlina skloněna a květy jsou zavřeny. Zavřou-li se květy jen napolo, není déšť očekávati; bedrník chová se taktéž; měsíčník rozvírá své listy mezi 6. a 7. hodinou z rána a zůstává tak až do 4 hodin odpoledne. Z toho lze souditi na stálé počasí; ale jestliže se do 7 hodin neotevřel, jest ještě téhož dne déšť očekávati. Zavře-li se na bodláku večer květová hlavička, lze očekávati následujícího dne jasnou povětrnosť, nezavře-li se - déšť. Zavírají-li se květy proskornika, skládá-li šťovík kyselý a jiné druhy toho rodu své listy, najisto čekati lze déšť. Když polní kapusta květ na noc zavírá, svízel se napíná a silně zapáchá, a když břízu silně cítiti jest - nastane déšť. Pryskyřník plazivý stahuje listy, má-li pršeti, pryskyřník mnohokvětý svěsí své listy a blatouch stahuje listy, nastává-li bouřlivé nebo deštivé počasí.