Fujara - gotická basová třídírková flétna

V posledních letech jsem se začal zajímat o dechové hudební nástroje, hlavně o takové, které jsou na světě již pár století a jsou vyrobené z přírodních materiálů. Doma už hrajeme všichni na zobcové flétny a na didgeridoo. (Tedy všichni až na naši malou 2,5-letou Verču, ale i ta už podle našeho příkladu zkouší alespoň foukat do malé dětské flétny a říkala, že by ona i její "brumbík" taky potřebovali "bůůů" - tedy didgeridoo.)

Nedávno mě jeden známý upozornil, že zajímavé dechové lidové nástroje se najdou i u nás a na Slovensku. Jsou tu především fujara, koncovka a pastýřské píšťaly. Zajímavými nástroji jsou také dudy a gajdy, ale do těch se, pokud vím, nefouká, nýbrž se do nich vhání vzduch z koženého měchu. Další zajímavý dechový nástroj je např. šalmaj – středověký plátkový dechový nástroj, předchůdce dnešního klarinetu či hoboje.

Myslím si, že dřevěné dechové nástroje mají v prostředí ekovesniček velkou budoucnost, protože jsou vyrobeny z přírodních materiálů, nejsou nijak zvlášť složité na údržbu ani na hraní, nemusí se před použitím nijak ladit a jejich zvuk provází lidi již mnoho staletí.

Dnes se chci trochu více věnovat fujaře. Pokud vás zajímá, vřele vám doporučuji slovenské stránky www.fujara.sk – najdete tam vše, co se týká fujar, včetně fotogalerie a kontaktů na výrobce. Pokud vás zajímá moravská valašská fujara, pak jejího výrobce najdete zde. Já sám fujaru zatím nemám, ale dost po ní pošilhávám, protože se mi její zvuk velmi líbí...

Co je to tedy fujara? (Text, fotografie i schéma fujary převzaty z www.fujara.sk, autor textu Karol Kočík)

Fujara je vo svojej podstate gotická basová trojdierková píšťala. Takéto píšťaly boli v Európe v 12. - 13. storočí veľmi známe a hojne rozšírené. Hrávali v hudobnom zoskupení s bubienkom a keďže sa na nich dalo hrat jednou rukou, často sa interpret hrou na bubienok sám doprevádzal - trojdierkovú píšťalku držal v jednej ruke a druhou udieral na bubienok. Významné rozšírenie týchto nástrojov na Slovensku potvrdzujú aj dobové dokumenty, napr. vyobrazenie píšťalkára s bubnom pod Ostrým Hradom, alebo nedávno získane dve trojdierkové píšťalky z 13.stor., ktoré boli nájdene PhDr. Hanuliakom pri vykopávkach na Pustom Hrade (nad Zvolenom). (…)

V múseu v Brusseli existuje zbierka velmi starých hudobných nástrojov, medzi nimi aj trojdierková basová píšťala veľká asi 93-102 cm s bočnou prívodovou píšťalou a tromi hmatovými otvormi (dva z predu a jeden v zadnej časti plášťa nástroja). Nástroj pochádza zo severnej časti Talianska. Je veľmi, ba až extrémne nápadne podobný fujare, ktorá sa v minulosti vyskytovala v okolí obcí Priechod, Hiadel, Strelníky, Podkonice a pod., ktorú naši etnomzuzikologovia nazvali "priechodská fujara". Z uvedených dôvodov je tzv. "priechodská fujara" považovaná za archaickejšiu formu.

V tomto kontexte Dr. Mačák lokalizuje miesto vzniku fujary do oblasti severnejšie od Banskej Bystrice, teda do okolia súčastnej Slovenskej Lupče a vyššie uvedených obcí. Usudzuje, že trojdierková basová píšťala sa dostala na toto územie v období tureckých vojen, pričom pri Slovenskej Ľupči bol pluk žoldnierov zo západnej Európy. Postupne sa dostala do slovenského prostredia, konzervovala sa, zotrvala ako endemit a dnes je raritou. Tiež sa z tohto usudzuje, že jej posun do oblasti Detvy a okolia je sekundárnou záležitosťou, kde je zjavná konštrukčná úprava a síce umiestnenie horného hmatového otvoru v prednej časti plášťa nástroja. Z obdobia tureckých vojen sa v tomto regióne v hudobnej kultúre zachoval napr. aj spôsob ozdobovania melódie barokovými ozdobami, čoho dokazom sú cifry primášov na Podpoľaní, melódie píšťalkárov, ale aj niektoré ozdoby v interpretačnom prejave fujarášov.


A jak se na fujaru hraje? Kombinací zakrývání a odkrývání zmíněných tří dírek spolu s různou silou dechu. Snadno se to napíše, ale mnohem hůře se to učí v reálu. Učil jsem se něco takového už na irské flétně, která na rozdíl od "běžné" barokní zobcové flétny nemá zadní dírku, takže tóny o oktávu vyšší se musí hrát s přefukem. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se to alespoň trochu naučil... Naši předkové museli být velice šikovní a trpěliví hudebníci.

Pro názornost ještě jednoduché schéma fujary: