Přírodní kalendář rytmů Slunce a Měsíce
Nejdůležitější nebeská tělesa pro náš život jsou Slunce a Měsíc. Bez Slunce by nebyl na Zemi život. Proto rytmus oběhu Země okolo Slunce je základním rytmem našeho života. Sluneční rok začíná a končí zimním slunovratem a jarní rovnodennost, letní slunovrat a podzimní rovnodennost představují další základní mezníky roku, jimiž končí a začínají jednotlivá roční období. Názvy těchto ročních období jsou tradiční – jaro, léto, podzim, zima.

Sluneční rok je dále rozdělen na dvanáct zvířetníkových znamení, které tvoří solární měsíce. Jejich trvání je dáno pomyslným "průchodem" slunce jednotlivými úseky ekliptiky. Celá ekliptika ( pomyslná rovina "běhu slunce po obloze", ve skutečnosti rovina oběhu Země okolo slunce) je rozdělena na 12 stejných částí o 30 stupních, jež jsou pojmenovány podle souhvězdí, jimiž ekliptika prochází. Souhvězdí a části ekliptiky si ale vlivem precese zemské osy již neodpovídají.

Druhým nejdůležitějším tělesem, které ovlivňuje naše životy, je Měsíc. Cyklus jeho fází doplňuje vlivy slunečního roku a je tedy potřeba dále rozdělit sluneční rok navíc i na lunární měsíce. Každý lunární měsíc trvá vždy od novoluní do novoluní, proměnlivý je pouze tzv. Malý Sečeň, tj. první lunární měsíc v roce, který trvá od zimního slunovratu do nejbližšího novoluní. Názvy lunárních měsíců vycházejí ze staré slovanské tradice.

Důsledkem těchto 3 rytmů mimo jiné je i to, že každý den v roce je možno identifikovat třemi různými, avšak navzájem rovnocennými, datumy. Např. 4.1.2003 = 14. den Zimy, 14. den Kozoroha, 3. den lunárního měsíce Sečeň.

Astronomická část kalendáře byla spočítána programem Nebeský kalendář Plus (www.Wendys.cz), lunární kalendář se slovanskými názvy lunárních měsíců byl převzat z „Prírodného mesačného kalendára“.