Komunita Svanholm – Dánsko - 1.část
Zdroj: internetové stránky komunity Svanholm
Svanholm je komunita nacházející se v Dánsku, blízko vesnice Skibby na ostrůvku Sealand, cca 60km od Kodaně. Komunitu tvoří lidé, které spojují myšlenky na ekologii, na sociální a ekonomické (finanční) sdílení v komunitě a na společné rozhodování o věcech týkajících se komunity. Její členové nechápou sebe samé jako nějaké „revolucionáře“. Nechtějí nikoho přesvědčovat o „správnosti své víry“. Jsou ale přesvědčeni o tom, že současná evropská spotřební civilizace je dlouhodobě neudržitelná. Proto se rozhodli ukázat ostatním, jak je možné žít v souladu s přírodou i se sebou samými. Jsou si vědomi toho, že tento ideální cíl je těžko dosažitelný, ale chtějí k němu kreativně směřovat.

Komunitní samospráva
Během posledních desetiletí se v Dánsku hodně diskutovalo o místní samosprávě, o rozhodování na lokální úrovni, jako protiváze vůči centralizaci a globalizaci. Uskutečnění myšlenek lokální samosprávy ale není jednoduché. Existují dokonce i specialisté, kteří vás naučí, jak na to.

Komunitní samospráva ve Svanholmu vznikla z nespokojenosti a snahy vytvořit něco lepšího. V Dánsku existoval v té době už jeden příklad komunitní samosprávy – squatová komunita Christiania v Kodani. Ale zakladatelé Svanholmu se rozhodli jít pozitivní cestou. Majetek legálně zakoupili – museli si kvůli tomu peníze vypůjčit, což samozřejmě s sebou přineslo velké šetření v dalších letech fungování komunity.

I když dluh nebyl malý, přeci jen byli lidé ve Svanholmu šťastní, že konečně mají své místo na Zemi, kde si mohou více méně dělat co chtějí, kde mohou realizovat své sny. Komunita se stala jakýmsi malým státem ve státě, rozvíjela se podle jejich přání a nápadů. Dnes již má Svanholm svou vlastní dopravní, vzdělávací, zdravotní a enviromentální politiku. V mnohých směrech je Svanholm dále, než zbytek společnosti v Dánsku.

Komunitní ekonomika
Svanholm směřuje k trvalé udržitelnosti ve všech ohledech. Všechna rozhodnutí jsou konána společně, od nápadu není daleko k realizaci. Sdílení se realizuje i v ekonomické oblasti. Z výdělků členů komunity jde 80% do společné pokladny, 20% jim zůstává (stav z r. 2004). O použití společných prostředků pak rozhodují všichni členové komunity společně. Společné prostředky jsou využívány pro dobro celé komunity. Např. pro bydlení, pro společní stravování, dopravu apod. Věci osobní spotřeby si členové pořizují z oněch 20%, které jim zůstávají. Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že toto rozdělení příjmů dosti reálně odpovídá finanční situaci „běžných“ rodin.

2. část