Recepty našich prarodičů - 3
Zdroj: časopis Česká flora, ročník 2, r. 1894 - autor neuveden
Jablkový rosol.
Tento rosol chutná velmi dobře, potřeme-li jím třeba jen skývu chleba nebo housku, kromě toho hodí se též jako kompot a osvědčil se i proti kašli jako výtečný prostředek. Všech druhů jablek možno upotřebiti k dělání jablečného rosolu: sladkých, kyselých, i nahnilých (tu arci nahnilé částky se prvé vykrájí), i tak zvaných padavčat lze užiti. Jablka se řádně omyjí, rozkrájejí se na čtvrtky a jádra se odstraní, ale jablka se neloupají, ježto pravě slupka zjednává vůni. Rozkrájená jablka vsypeme do velkého hrnce, nalejeme na ně studené vody ale jen tolik, co by je voda pokrývala, a večer postavíme je na žhavé uhlí nebo do hodně horké trouby. Jsou-li jablka ráno měkká, tak že dají se snadno rozmáčknouti, vsypeme je do hrubého prostěradla, a šťávu vytlačíme; pak počítá se ni litr šťávy 3/4 kg cukru, obé dá se zase zpátky do hrnce a vaří se tak dlouho, až vše zhoustne. Po vychladnutí máme pak z této smíšeniny pevný rosol. Při vaření nesmíme ztráceti trpělivosti, neboť ono trvá dvé až půltřetí hodiny.

Jak možno jablka po dlouhý čas udržeti, aby na chuti nepozbyla.
Když jablka na podzim se očešou, dávají se obyčejně na půdu a zde se rozestřou, aby dle domněnky proschla a pak lépe se držela. Tato manipulace není však dostatečná, ano i pochybná, neboť leží-li jablka několik neděl na půdě, svadnou a potratí svou příjemnou vůni i chuť a nedrží se proto o nic déle. Nejlépe jest, jakmile se jablka očesala, dáti je hned do čistého sudu v místo suché, chladné (8—12 st. R.) a nechati je tak uzavřené. Do sudu k jablkům dá se nějaký druh obilí, jako: proso, pšenice a t. p. Písek k tomuto účelu vlastně nejlépe se hodí, musí se však k tomu cíli v létě na slunci dobře vysušiti. Písku toho nasype se vrstva do sudu na dno, po té klade se vrstva jablek, na tato zase vrstva písku a tak vrstva na vrstvu, až je sud plný. Prospěch z toho jest ten, že vzduch nemá k jablkům přístupu - což ovšem k jich uchování jest vždy žadoucné - neboť i kdyby jablka vláhu ze sebe vypocovala, písek ji do sebe vsaje a jablka zůstávají suchá. Takto chovaná jablka jsou ještě v květnu i v červnu čerstvá a zacbovalá.