Sir Ebenezer Howard a Hnutí zahradních měst – 2.část
Zdroj: The Effect of Sir Ebenezer Howard and the Garden City Movement on Twentieth Century Town Planning
První část

Počátky Hnutí zahradních měst
„O přemístění lidí z přeplněných městských center do rozptýlených venkovských osad se snažilo již mnoho lidí, ale promrhali své úsilí ve snaze prosadit tyto změny v celonárodním měřítku. Avšak tento úkol je tak grandiózní, že je potřeba nejprve rozvinout dostatečně silné hnutí, které přiláká lidi“. (E. Howard: Zahradní města budoucnosti)

Cca 8 měsíců po prvním vydání „Tomorrow“ byla založena Asociace zahradních měst (Garden City Association) a v květnu 1900 bylo rozhodnuto založit společnost s ručením omezeným „The Garden City Limited“. Tato společnost byla založena 16.7.1902 se základním kapitálem 20 000 liber a vytkla si za cíl postavit zahradní město v okolí Londýna. V červenci 1903 byl po zdlouhavých jednáních podepsán kontrakt na vybudování města Letchworth a v září 1903 vznikla nová společnost „The First Garden City Ltd.“.

Styl zahradních měst
„Nebylo naší prioritou postavit město jako umělecké dílo. Chtěli jsme se v první řadě postarat o to, aby měli občané dobré bydlení“.To prohlásil Raymond Unwin, architekt Letchworthu. A i když je to jistě pravda, přeci jen toto město vyniká mezi všemi zahradními městy a předměstími svou estetičností. Plány a stavební styl jsou dílem hlavně Unwina jeho společníka Barry Parkera. Dále je rozvinuli Louis de Soissons a Kenyon při stavbě zahradního města Welwyn. Styl těchto měst byl spíše středověký a domy silně připomínaly chaty a chalupy. Velké využití zde nacházely strmé lomené střechy, střešní okna a mansardy. Domky byly rozptýleny v zeleni a byly propojeny štěrkovými cestami.

Plán Parkera a Unwina z r. 1903 předpokládal, že Letchworth se bude rozkládat na 1250 akrech a bude ho obývat 30 000 lidí (24 osob na akr) a 2500 akrů bude rezervováno pro zemědělské využití. Osa města byla vyznačena třemi starými duby a měla být důležitým východiskem pro budoucí plánování. Letchworth tak byl naplánován přesně podle místních podmínek.

„Každý dům musí mít zahradu a měl by být tak umístěn a jeho místnosti rozplánovány tak, aby mohly být dobře prosvícené sluncem a nebyly blokovány dalšími domy. Je třeba vyhnout se obvyklému typu ulic s nekonečnou řadou domů stejných průčelí a s malými špinavými dvorky.“ (Raymond Unwin)

Tak vznikl styl, který měl brzy mít velký vliv na tvorbu územních plánů. Jeho ideálem byla rovnováha mezi sociální reformou špinavých měst a začleněním bydlení do přírody. Ve třicátých letech 20. století se Unwinova kniha stala doslova biblí pro všechny, kteří tvořili územní plány.

3. část