Zakládání zelinářských zahrad - 2.část
Zdroj: Václav Bílý: Zelinářství, knihkupectví Neubert, Praha, 1941
(O autorovi je v knize uvedeno - vrchní zahradník zemské střední hospodářské školy v Chrudimi - ve výslužbě)
(první část)

Jedním z nejdůležitějších bodů při zelinářství jest též zalévání, které v době trvalého sucha vyžaduje velikého nákladu, a tam, kde majitel jest nucen platiti za ně po delší dobu, přichází o velkou část zisku. Tam, kde možno založiti zelinářskou zahradu, aby měla na vyvýšeném místě položenou studnu, potok, řeku anebo jest k disposici vodovod, jsme zbaveni obtíží, poněvadž možno rozváděti vodu do níže položených míst snáze nebo, jak se všeobecně činí, pomoci jednoduchých prkenných korýtek nebo rour rozváděti.

V krajině, kde vanou časté větry, možno s prospěchem stavěti větrné motory, které do velkých nádrží vodu čerpají, odkud se pak rozvádí po pozemku. Při takovémto rozvádění vody zapustí se do země ve vzdálenosti 20—30 m dřevěné sudy, do kterých se přivádí voda po žlábkách nebo i rourami. Větrné motory, totiž jejich konstrukce, staví se buď ze dřeva nebo železa, po případě i železobetonu. Nemusí-li býti motor příliš vysoko zavěšen, jest nejlépe postaviti vodní věž z betonu, poněvadž spodku pod nádrží můžeme užívati jako malého bytu nebo i komory na nářadí a pod.

Voda
Nejlepší voda k zalévání jest bez odporu voda tekoucí, potoční nebo říční, která jest prohřátá a má asi takovou teplotu jako vzduch v době, kdy chceme zalévati.

Musíme-li užívati vody studniční čili tvrdé, hledíme, aby se před zaléváním ohřála na slunci. Čerpá se tudíž do nádob na slunci postavených, a jest výhodno, jestliže během dne se vodou důkladně zamíchá. Nejúčinnější a nejzdravější pro veškeré rostliny jest zalévání večerní, neboť po zalití nastává pak noční chlad až do rána, ve které době rostliny poskytnutou vláhu náležitě přijmou a jí se osvěží.

Kde jest k tomu terén způsobilý, možno záhony zelinářské zavodniti na způsob našich luk, což se hlavně s velkým zdarem provádí u sadby košťálovité.

V nynější době užívá se výhodně zavlažování, či správněji umělého zadešťování. Umělého zavlažování užíváme s prospěchem hlavně při pěstování zeleniny rané, neboť ta nám nejspíše nahradí zvýšený náklad, anebo v době, kdy trvá dlouhé sucho, které by vyžadovalo mnoho ručních sil.