Historie ekovesniček a komunit v ČR a na Slovensku

Ohlédnout se po historii komunit a komunitních osad v českých zemích a na Slovesnku není jednoduché. Zatím jsem nenašel žádnou vhodnou literaturu na toto téma. Kdyby jste věděli o nějaké, prosím, poraďte mi.

Narážíme zde také na problém, že si musíme přesněji definovat pojem komunity. Neboť toto slovo se dnes poněkud nadužívá např. ve vztahu k některým náboženským společnostem nebo na Internetu. Definujme si tedy pro účely našeho pátrání komunitu zhruba jako společenství lidí žijících na nevelkém území, vzájemně propojených ekonomickými a kulturními vazbami, kteří vědomě budují a rozvíjí své společenství. Je to sice chabá definice, ale nějak se začít musí...

Ačkoliv máme z dávné minulosti dost málo spolehlivých zpráv, tak podle historických nálezů se lze dohadovat, že v dobách před dvěma a více tisíci lety u nás zřejmě existovaly především osady organizované na rodových principech a každý takový rod je možno chápat jako příbuzenskou komunitu s určitou hierarchií. Mluvit v té době o trvale udržitelném životě nejspíše nemá smysl. Protože tehdejší technologická úroveň lidí nejspíše nebyla taková, aby mohla způsobit rozsáhlou devastaci životního prostředí. Naopak asi tehdy byli lidé v opačné situaci - museli se snažit udržet svůj život oproti silám přírody. Ale jsou to všechno jen dohady... Z internetových zdrojů se můžete podívat např. na stránky "Společnosti experimentální archeologie".

Podívejme se proto do "bližší" minulosti, do středověku. Odtud máme zpráv nepoměrně více. Ačkoliv bychom i nyní mohli označit kdejakou středověkou obec za komunitu a nebyli bychom určitě daleko od pravdy, tak z této doby máme i zprávy o různých osadách speciálně zakládaných a organizovaných na komunitních principech - byly to především (možná, že výhradně) osady členů některých církví a náboženských společností. Takové osady vytvářeli např. husité nebo Jednota bratrská.

Později, v 16. století to pak byli tzv. "Habáni". Usadili se u nás především na Moravě a prosluli svou slavnou "habánskou keramikou". Vybudovali na našem území mnoho komunit, např. v Mikulově, Lanžhotě, Kobylí, Bořeticích, Velkých Pavlovicích a Čejkovicích. Můžete si o nich více přečíst v článku "Habáni na Moravě" nebo v článku "Habáni - pokus o kresťanský komunizmus" a nebo na stránkách města Mikulov či obce Lanžhot. Materiálů o nich ale můžete najít na Internetu mnohem více.

Komunitními společenstvími byly i církevní kláštery a obydlí v jejich okolí. Stručně o historii řeholních řádů se můžete dočíst např. na stránkách Feudum.cz je tam i mnoho dalších zajímavostí o středověké společnosti. Zajímavé jsou také stránky kláštera v Milevsku a nebo stránky obce Želiv. Také vyšla kniha "Encyklopedie českých klášterů", autoři: Vlček Pavel, Sommer Petr, Foltýn Dušan, vydalo nakl. Libri, 1997.

Mluvit o usilování o trvale udržitelný život začíná mít smysl až od cca. poloviny 19. století, kdy se teprve s rozvojem vědy a techniky začal člověk intenzivně vzdalovat svému přirozenému životnímu prostředí a ničit je. Prudký rozvoj vědy a techniky na přelomu 19. a 20. století pak nutně vedl ke vzniku a rozvoji hnutí, směřujících k návratu k přirozenému a trvale udržitelnému životu.

V českých zemích a na Slovensku to byla např. tato hnutí:

  • Eubiotika
  • Tramping, Skauting, Woodcraft a další hnutí volající po návratu k přírodě a přirozenosti

    Tato hnutí se rozvíjela především za tzv. první republiky, ve 20. a 30. letech 20. století. Bohužel 2. světová válka a zvláště pak období lidově-demokratického a později socialistického Československa znamenaly většinou konec podobných aktivit. V padesátých letech byly rozpuštěny skoro všechny církevní řeholní řády a postupně byla zrušena a "nahrazena" hnutí jako skauting, Sokol apod.


  • "Libuše"