Habáni na Moravě
Zdroj: E-Metro

Habáni - novokřtěnci vznikli ve Švýcarsku roku 1524 jako jedna z reformních náboženských sekt. Příslušníci této sekty byli řemeslníci, sedláci a chudina. Odštěpili se od učení Ulricha Zwingliho jednak z důvodů mravoučných (křtili souvěrce v dospělosti), jednak pro radikální názor sociální vycházející z Písma. Neuznávali vrchnost a soukromý majetek.

Tyto zásady jim vštěpoval zvláště kazatel Balthasei Hubmaier, který byl v roce 1528 upálen na Moravě. Ten novokřtěnce přivedl do řad vzbouřenců za selského povstání v Německu v roce 1525. Když bylo povstání potlačeno, byli novokřtěnci krutě pronásledováni a museli prchat ze země. Mnozí, mezi nimi i Hubmaier, našli v roce 1526 útočiště na jižní Moravě, kde získali přízeň majitelů mikulovského panství Ditrichštejnů.

Habáni bydleli na venkově v samostatných dvorech, vzdáleni od ostatního obyvatelstva. Historické prameny svědčí, že od příchodu sekty na Moravu až do jejího vypovězení v roce 1622 sídlili ve 108 obcích na Moravě a na Slovensku.

Měli své dvory, které se jmenovali „Haushaben“. Sídla měla 300 až 15 tisíc lidí. Všichni museli pracovat a výdělek náležel spolkové pokladně. Měli společnou stravu, prostý oděv a vedli přísný mravní život.

Rozkol, který vznikl mezi habány, sjednotil Jakub Huter (nazývali se také Huterovci). Habáni se živili hlavně řemesly, tkali látky a vyráběli keramické nádoby, které se nazývaly fajanse nebo majolika.

První zprávy pochází z roku 1594 – keramická výroba bez figur. Habáni prodávali své výrobky chudým lidem a hlavně pak zdarma. Šlechta měla nad habány ochranou ruku.

Bitva na Bílé hoře moc šlechty zlomila. Ediktem ze dne 28. září 1622 byli Habáni vypovězeni z Moravy. Ke krutému průběhu vypovězení přispěla nemalá známost o velkém jejich bohatství v obcích, což lákalo k drancování a vydírání, jehož se zúčastnil se ziskem 30 tisíc zlatých i sám Ferdinand I.

Habáni se usídlili na západním Slovensku a jejich usedlosti se zvětšovaly. Vraceli se však znovu na Moravu. Na Slovensku, kde opět provozovali řemesla, byli přijati do ochrany šlechty.

V době tureckých nájezdů byly habánské dvory rabovány a vypalovány. Od 60. let 17. století se začíná projevovat silný úpadek v organizaci habánských obcí, takže v roce 1685 se habáni rozhodli upustit od společného hospodaření. Od té doby začíná rozpad habánských obcí. Začali pracovat soukromě a přibírali tovaryše z domácích obyvatel. V té době vznikla takzvaná habánská keramika.

Ludvík Holub


"Slunce"