Jaký význam má a jak se používá slepičí trus
Zdroj: Josef Vaněk: Více zeleniny v zahrádce, Chrudim 1943
(v knize je o autorovi uvedeno - zahradní architekt, šéfredaktor "Zahrady" a "První české zahradnické bursy".)

Velmi často slýcháme dotazy o hodnotě a použití slepičího trusu. A jest to velmi důležité, ježto tento trus má většina zahrádkářů k disposici a nesprávně ho používají. Při nesprávném použití se rostliny poškodí, nebo i zničí. Na př. rajská jablka byla tímto trusem vydatně pohnojena a všecky rostliny zašly, ježto kořeny byly spáleny. Slepičí a holubí trus se nemá nikdy používati k hnojení čerstvý.

Slepičí trus obsahuje průměrně: 16.5% dusíku, 15.5%'kyseliny fosforečné, 8.5% draslíku a 24% vápna. Jest to tedy velmi koncentrované — silné hnojivo a musí se používati opatrně. Může se přidávati na podzim, smíchaný s kompostem. Přes zimu se rozloží a podporuje značně vývin užitečných půdních bakterií. Jinak jest lépe, dáme-li slepičí trus vůbec jen do kompostu, pokud, možno rozmělněný. Takový kompost má pak velikou cenu a zelenina po něm má znamenitou chuť.

Také se může slepičí (i holubí) trus usušiti, rozmělniti (utlouci), kolem rostlin nasypati (slabě) a zakopati. Působí velmi dobře. V takovém stavu se může přidávati také ke květinám do květináčů. A konečně se může používati v tekutém stavu. Trus se dá do starého pytlíku a ponoří se do sudu s vodou. Po dvou týdnech jest trus vykvašený a muže se používati. Působí velmi dobře, zvlášť u zelenin a j. rostlin, které potřebují mnoho živin. Pouze u cibule a luštěnin (hrách, fazole) se tímto trusem hnojiti nesmí. V prvém roce působí slepičí a holubi trus v půdě 75%, ve druhém roce 15% a ve třetím roce 10% svého celkového účinku.