K péči o půdu
Zdroj: Josef Vaněk: Více zeleniny v zahrádce, Chrudim 1943
(v knize je o autorovi uvedeno - zahradní architekt, šéfredaktor "Zahrady" a "První české zahradnické bursy".)

LETNI MĚLKÉ KYPŘENI — POLOVIČNÍ HNOJENÍ
Je neuvěřitelné, jak silně působí časté, ale mělké kypření na vzrůst květin, zeleniny, stromků atd. Vždy po dešti se vytvoří na záhonech jakýsi škraloup, půda ztvrdne, takový stav rostlinám škodí. Nutno tudíž po dešti, jakmile půda poněkud oschne, půdu mělce nakypřiti, t. j. vlastně jen povrch nakypřiti. Tímto častým kypřením se umožní přístup vzduchu do půdy, zamezí se přílišné vypařování vody, tudíž vysychání, a zničí se všechny plevely, které po­stupně stále dorůstají. Nesmíme však v létě kypřiti hluboko, neboť to by bylo jen ku škodě. Hluboké kypření provádíme vždy jen na podzim, v létě nikoliv. V ulehlé půdě, kde jest škraloup, půda mnohem více vypařuje a vysýchá, poněvadž kapilarita (vláskovitost) není přerušena; teprve mělkým zkypřením se vláskovitost přeruší a půda tolik nevypařuje a tudíž nevysychá.


JSOU DEŠTOVKY ŠKODLIVÉ?
V různých časopisech můžeme občas čísti, jak dešťovky jsou velmi škodlivé, a to také tím, že tito provzdušovatelé půdy ničí některá strojená (=umělá) hnojiva. Také v kruzích zahrádkářů a menších rolníků převládá názor, že dešťovky jsou škodlivé a leckterý neúspěch v kultuře je jim neprávem přičítán. Dešťovky se živí pouze zavadlými odpady a listy, které si za mokrých a zamračených dnů a hlavně v noci zatahují do chodbiček. Jedině menší škodu mohou způsobiti v zelinářství na přesazované, zavadlé a na zemi přilehlé zelenině. To je však proti jejich užitečnosti tak nepatrné, že druhy dešťovek ponejvíce se u nás vyskytující považujeme za velmi užitečné.

Zvláště v půdách studených a těžkých jsou dešťovky pravým dobrodiním, a to tím, že stálým neúnavným prolézáním půdy tvoří celou spoustu chodbiček, jimiž pak se dostává půdě více vzduchu, tepla, případně i vody. Že to má ohromný vliv na vzrůst, netřeba se zmiňovati. Některé druhy dešťovek provzdušuji půdu pouze při povrchu, zatím co jiné prolézají až do hloubky přes 2 m.

Množeni dešťovek děje se vajíčky, jež kladou pohromadě do vlhké země. Přímým roznášením užitečných půdních bakterií na slizkém těle chodbičkami i do značné hloubky půdu zúrodňují.