Očišťování stromů ovocných
Zdroj: časopis Česká flora, ročník 1893

Probírání větví jest zvláště při starších stromech ku prodloužení zdraví veledůležité. Majetníci ovocných sadů musí tudíž časně z jara nebo pozdě na podzim vše dobře prohlédnouti a škodlivé odstraniti. Vše uschlé a napolo odumřelé dříví se až ke zdravému odřeže, onemocnělé se rovněž až ke zdravému odřeže. Rány zamazují se štěpařským voskem, větší hlinou.

Škodlivo jest velké rány zakrýti přibytím prkénka, nevypadá to ani pěkně a hniloba tím spíše vzniká. Kde řeže se veliká větev, staniž se tak těsně u kmene. Stane-li se, že nahoře v koruně počnou větve usýchati, ve středu koruny však mladé pruty se vyvinovati, tož nutno větve až k oněm mladým prutům odříznouti. Při tom nesmí se tu a tam ještě zelené větve nijak šetřiti, jeť vše již onemocnělé a zašlo by později. Takto zmlazený strom vytvoří v brzku novou korunu, která později hojnost dokonalých plodů přinese.

Též při mladších stromech, na nichž ochabnutí se tím jeví, že se v létě letorosty nevyvinují a větve pouze plodné dříví tvoří a ve špičkách před časem listy žloutnou, je seřezání větví výhodné.

Další čištění záleží v tom, ze se všecky zbytečné nebo na nepatřičném místě vyrostlé větve, zvláště ony do vnitř koruny směřující, odejmou. Totéž platí i o větvích navzájem se dotýkajících. Vždy odstraní se ony slabší. Příliš husté větve zabraňují vnikání slunce a vzduchu do koruny a odbírají stromu zbytečně šťávy. Vyřeží-li se každoročně vyskytnuvší se vlky, nezhoustne nikdy koruna a češení je snadnější. Následek příliš husté koruny jest zarůstání mechem, malé a špatné ovoce a onemocnění stromu.

Na čištění stromů je čas kdykoli v době odpočinku stromu, jen když se to provede za suché povětrnosti, aby nově učiněné rány ihned nenamokly - což velmi škodí.

J. Jedlička.