Zvláštní způsob množení dřevin.
Zdroj: časopis "Česká flora", ročník 1, 1893

Známe celou řadu dřevin, které se iako řízkv z tvrdého dříví jen ztěžka zakořeňují; pro takové tvrdohlavé druhy užívám od let zvláštní metody, která se mi úplně osvědčila. Než mrazy nastanou, nařeži si řízky délky 12-15 cm, sváži je do svazkův asi po padesáti a ponořím jich dolejší polovinu do jílovité kaše. Takto připravené svazky postavím pak těsně vedle sebe do studeného pařeniště a to dolením řezem vzhůru; mezery prosypou se písčitou zem, a i nahoru dá se vrstva v síle 12 cm. Po té se záhon důkladně proleje a když pak mrazy nastávají, přikryje se listím nebo hnojem a před přílišným vlhkem chrání se prkny. Z jara pak, v polovici března odstraní se přikrývka a na záhon položí se okna; dle potřeby se zalévá a vzduchuje. Po 4—6 týdnech shledáme, že mají skoro všecky řízky dosti dlouhé kořeny a že jsou oka silně napučená. Nyní je na čase přikročiti k vysazování, což vyžaduje však obzvláštní péči. Bílé mladé kořeny jsou velmi křehké ; celá rostlinka pak je velice citlivá. Při vybírání svazků mám vždy po ruce nádobu s vodou a řízky ihned smáčím.

Sázím -li řízky při výsluní, nosím řízky v nádobě. Řízky sázím tak, aby celé byly v zemi ukryty a dobře je přimáčknu. Takto-li si počínáno, ne-zajde žádná sazenice, a během léta narůstají silné rostliny. Kdo nemá po ruce pařeniště, ať zakope řízky ve svazcích prostě na záhon do hloubi 12—15 cm. a vše pak listím nebo hnojem zahází. Nejlepší poloha pro takové místo jest sluneční strana.

Takto ošetřované řízky mohou se na jaře rozsazovati o 4—6 týdnů později než ony, jež byly pod okny uloženy. Obrácení řízků způsobuje zachování oček a nepřipouští vysílení a vyschnutí dřeva. Z jara je nejvrchnější vrstva půdy nejteplejší, což působí na tvoření kořínků, kdežto očka konečná zůstávají v chladnu netknutá.

V. Patrik.