O různých druzích země, upotřebených v zahradnictví - 2.
Napsal M. Fischer, majetník zahradnictví v Soběslavi.
Zdroj: časopis Česká flora, ročník 1, 1893

(první část)

První jest dusík. Nalézá se v dusíkatých organických látkách, jako: zdechla zvířata, krev, odpadky z kůže od koželuhů, kožešníku, jirchářů, obuvníků atd., rohy, paznehty, srst, vlasy, peří, stará obuv, vlněné hadry. Druhý jest fosfor, nalézající se v kostech. Třetí jest draslík, nalézající se v popelu rostlin, hlavně dřiví. Čtvrtý jest vápník, nalézající se ve vápně, v sádře, v rumu ze stavby a též v kostech. Organické prvky nalézají se v rostlinných zbytcích, jako v pleveli, pýru, košťálech. nati ze zeleniny, v plevách, v slámě, pilinách, ve smetích ze dřevníku atd.

Jaká asi se děje změna s těmito látkami v kompostu? Na to dovedeme doposud jen částečné odpověděti. Dusíkaté látky, není-li přítomno vápno neb draslo, mění se na konec v ammoniak, jak ho cítíme v záchodech. Je-li přítomno vápno nebo draslo, mění se dusík nejprve v nitrity (dusany) u později v nitráty (dusičnany). Fosfor vždy přichází jako fosforečnan čili fosfát.

Draslík za přítomnosti látek dusíkatých mění se nejprve v dusan později v dusičnan draselnatý. Vápno rovněž mění se za přítomnosti dusíkatých látek v dusan později v dusičnan vápenatý. Organické látky, které neobsahují dusík, mění se na konec v kysličník uhličitý a vodu.

O tyto poslední produkty rozkladu bychom mohli velmi snadno přijíti neboť ammoniak a kysličník uhličitý jsou hmoty prchavé, které snadno uniknou do vzduchu. Dusičnany pak jsouce snadno rozpustný ve vodě, deštěm by se vytoužili. A tomu abychom zabránili, nutno přidati kompostu látky které by tyto produkty rozkladu zadržely, jako jsou různé druhy země, totiž ornice, písek, drny, odpadky země od přesazování květin, rašelina, nános z potoků a řek, bahno z rybníků, bláto z příkopů a cest, země ze starých nepotřebných hrází, opuštěných rybníků, leckdes na pastvišti zrýpaná zem, rum ze staveb atd. Sem náleží též sádra, která zadržuje uhličitan ammonatý, tvořící se při rozkladu dusíkatých organických látek za nepřítomnosti vápna a drasla.

Dále dáváme na kompost hmoty, které podporují rozklad nesnadno se rozkládajících látek, jako jsou rohy, kůže, kosti atd. Za tou příčinou lejeme na kompost hnojůvku, která nalézajíc se sama ve stavu hnití, zavádí hnití i u ostatních látek.

Ze všech těchto látek děláme pak kompostní zem takto: Nejprve rozložíme po zemi vrstvu drnů nebo jakékoliv země, která jest se stran asi o půl metru nebo až o metr širší, nežli má býti kompostní hromada. Pak navezeme vrstvu látek rostlinných a zvířecích, a to ony, které nesnadno se rozkládají, dáme navrch, načež nasypeme pálené vápno něho rum ze stavby, popel a polejeme hnojůvkou, močem, mydlinami; na to přijde opět vrstva země, vrstva látek rostlinných a zvířecích atd., což se opakuje tak dlouho, až jest hromada vysoká metr až dva metry. Nahoře na hromadě uděláme kolem do kola hrázku, aby se ob čas mohla na ni líti hnojůvka. Když jest kompost hotov, musí se překopávati a přehazovati. První přehazování děje se někdy za čtvrť roku, někdy ještě později, dle toho, jak rozklad různých hmot pokračuje; obyčejně přehazujeme vždy, když se kompost zazelená " Přehazováním se všechny látky stejnoměrně smísí, ke všem má vzduch dostatečný přístup, a nejlépe se takto plevele zbavíme, ježto plevelové semeno na povrchu hromady vzejde a při přehazovaní vzešlé rostlinky zajdou a shnijí.

Má-li z tohoto kompostu býti výborná kompostní zem, potřebuje, aby v něm rostlinné látky setlely, půl druhého až dva roky, avšak déle než tři roky nemá se nikdy kompost na hromadě nechati, neboť tím přijdeme o veškerý humus. Někteří vysazují na kompost tykve a mnohdy i jinou zeleninu, které ovšem velice bujně rostou, děje se to však na úkor dobroty kompostu.

Toto jest pravá kompostní zem, která se přimíchává k zemi pařeništní a zemi pro květiny. Obyčejně dělá se ještě druhý kompost, jehožto složení nemá té síly, co kompostní zem prvým způsobem připravená, neboť se připravuje pouze z rostlinných odpadků, kterým se nanejvýš přidala zahradní zem. Zahradní odpadky navážíme na hromadu dva metry širokou a metr vysokou, abychom mohli pohodlně na ni vyjeti, kladouce látky na sebe aneb vedle sebe tak, jak se nám naskytují. nestarajíce se o to, je-li některých více nebo méně, a které přijdou do spodu a které navrch, neboť častým přehazováním se všechny látky stejnoměrně smísí. Hromadu pak poléváme močůvkou, hnojem ze záchodů, mydlinami nebo vodou. Na obyčejné hnojení záhonů lze přes léto nashromážděný kompost na zimu a z jara přehoditi a v létě druhým rokem již upotřebiti.

Kompost zakládáme každým rokem znova.

(pokračování příště)