Má popel nějakou cenu?
Zdroj: Josef Vaněk: Více zeleniny v zahrádce, Chrudim 1943
(v knize je o autorovi uvedeno - zahradní architekt, šéfredaktor "Zahrady" a "První české zahradnické bursy".)

Popel jest zbytek nějaké hmoty, získaný jejím pálením. Popel dřevěný podle druhu dřeva má buď větší nebo menší hnojivou -hodnotu, a hlavně se při jeho použití počítá s kysličníkem draselným, fosforečným a vápenatým. Podle druhu dřeva obsahuje kysličníku:

dřevo: draselného fosforečného vápenatého
dubové 7— 9% 3— 4% 73—78%
habrové 5—11% 6—12% 50—55%
bukové 11—14% 3— 9% 44—64%
kaštanové 15—18% 10—19% 38—45%
jilmové 18—24% 3— 4% 45—48%
jeřábové 24—27% 7—10% 35—38%
lípové 35—39% 4— 6% 28—33%
jedlové 2—10% 2— 8% cca 35%
smrkové 7—12% 4— 9% 40—48%
borové 10—17% 2— 5% 42—45%


Mimo to obsahuje popel dřevěný různé soli, jmenovitě uhličitan draselný, vápno atd. Popel dřevěný jest vždy znečištěn nespáleným uhlím, pískem a j. Jest to výborné hnojivo pro půdy rašelinné a slatinné a vůbec v půdách vlhkých, studených, jílovitých, na vápno chudých. Na trvalky se zvláště dobře hodí a dává se průměrně 4 q popelu na l ha. Poněvadž má do jisté míry žíravou vlastnost, nesmí se jím hnojiti k zeleným rostlinám, poněvadž by se spálily. Velmi výhodně se upotřebí zkompostovaný.

Popel hnědouhelný 'obsahuje' průměrně 0.84% kysličníku draselného, 0.54% kysličníku fosforečného a 31.54% kysličníku vápenatého. Hodí se do těžkých vazkých půd na vápno chudých, dále do humusových a kyselých půd a na louky. Dává se na l ha 100—200 hl. Popel kamenouhelný má nepatrné množství hnojivých součástek a působí vlastně jen na zkypření a vysušení půdy. Do kompostu se hodí jen jako přimísenina na vápno chudá.

Popel kostní, povstalý pálením kostí na vzduchu, se zřídka kdy získává, ačkoliv jest hojně hnojivý. Prachu se používá jako suroviny na výrobu super-fosfátu. Popel rašelinný jest cennější než popel hnědouhelný a kamenouhelný. Používá se jako popel hnědouhelný. Obsahuje hlavně 3.08% kysličníku draselného, 0.21—33.99% kysličníku fosforečného, 0.23 až 29.98% kysličníku vápenatého. Popel tříslový vyrovná se hodnotou téměř popelu dřevěnému a stejně se používá. Procento hnojivých látek řídí se podle druhu stromů, ze kterých tříslo povstalo.

Popel z uhlí kamenného a z koksu nemá žádnou hnojivou cenu.